Pauza

19. června 2011 v 14:17 | Onisay
Pamatuji si když jsem zakládala tento blog. Plna iluzí sem si myslela jak velkou bude mít návštěvnost a já se o něj budu starat. Bohužel není čas a s kamarádkou máme další blog. Nechci to tu úplně zničit a tak vám oznamuji že blog se pozastavuje. Nějakou dobu ode mě články nečekejte. Mrzí mě to, ale budu se snažit vrátit co nejdříve. Nějaké moje práce najdete na našem new blogu : http://dveblbovinky.blog.cz/ papa zatim se loučim.
Onisay
 

BLBEC

12. června 2011 v 16:13
Tak ten mě dostal :DD

Ve školní jídelně si přisedne student k nerudnému profesorovi a ten říká:
"Prase si nezaslouží, aby sedělo s labutí."
Student se zvedl s odpovědí: "Tak já letím."
Čímž samozřejmě profesora namíchl a ten se rozhodl, že mu dá zabrat u zkoušek.
Bohužel pro něj, student na vše odpověděl bezchybně.
Proto mu dává poslední otázku: "Kdyby jste si mohl vybrat ze dvou pytlů, v jednom by bylo zlato, ve druhém rozum, který by jste si vybral?"
Student po chvíli řekne, že by si vybral ten se zlatem. Profesor vítězoslavně:
"No vidíte, a já bych si vybral ten s rozumem."
Student neváhá: "Vždyť jo, každý si vybere to, co mu chybí."
Profesor už je tak vytočený, že na studentův test napíše BLBEC a pošle ho pryč.
Student odchází, aniž by se podíval na hodnocení a za chvíli se vrátí s připomínkou:
"Pane profesore, vy jste se mi tu sice podepsal, ale nenapsal jste žádnou známku….."

JUU xDD

11. června 2011 v 16:12 |  Vtípky

Tak trochu kruté,ale ten konec :D

Stěžuje si pan Šin v domově důchodců na svou manželku:
"Nevadí mi, že kouří moje cigarety, pije moji slivovici a sebere mi důchod, ale když si sedne k obědu a směje se na mě mýma vlastníma zubama, tak to už je moc!"
 


Cesta časem: dle mě NE!!

9. června 2011 v 19:36 | Onisay |  Všeho Trochu :)
Je 9.6.2011
Pro mě je to právě teď současnost,ale za pár let to bude minulost.Stejně jako to bylo kdysi a jistě ještě bude. Čas běží a na nikoho se neohlíží. Můžeme ho žádat sebevíc ať zpomalí.Nikdy nepočká. Mohl by počkat,ale to by jsme museli mi zpět v čase. Kam? A to by jsme byli dvakrát v jednom ,a vůbec v druhém čase? Jistě nějak by to bylo. Vědci už toho dokázali hodně a je možné že budeme jednou cestovat i časem. A zase tu mám jednu otázku...'K čemu by nám to bylo? To chcete aby se některé věci nestali? Svět má svůj řád a ten by se neměl narušovat. Co kdyby někdo varoval obyvatele Lidic? Umíte si představit následky? Najednou by ožili lidé kteří měli být mrtví. Jejich děti co se neměli narodit by se tu zničehonic objevili.A nebo naopak: Co kdyby zemřel někdo kdo měl žít. Víte...onokdyby někdo cestoval minulostí a zabil např. mého nebo vašeho předka....Zemřeli by jsme také.Hrůza co? Je to lákavé,ale nebezpečné a zničující.Zkrátka:
ty následky by byli hrozné. V čase by se nikdo hrabat neměl. Co bylo,bylo a my to nemůžeme měnit a ani na to nemáme právo. Jistě každý by občas chtěl změnit události.Ach takovejch věcí bych změnila. Co z toho? Mělo se to stát a tak se to stalo. Jistě třeba mi to nebylo příjemné ,ale byla to zkušenost.
A co naopak.Umíte si představit cestovat do budoucnosti? Jsem jedna z osob co věří na vědmi. Ale oni necestují časem.Jen tuší co nastane. Nechtěla bych vědět co mě čeká. Kdyby mi někdo vyklopil celou mojí budoucnost....Proč bych pak měla žít?? Co by pak bylo smyslem života? Kdyby jsme např. mohli přeskočit nepříjemné události. To by jsme prožívali jen to hezké? To by jste chtěli?
Já NE!
Život má určenej řád a to má své důvody.

A tak vás teď žádám: napište mi pod to svůj názor. Třeba na to máte jiný pohled nebo se mnou dokonce souhlasíte. Děkuji za přečtení.

Tak dáme testík ne?

9. června 2011 v 15:58 |  Vtípky
Zaujimave..

Máte na celý test maximálne 5-6 sekund, kdyz ne, výsledek se nepocítá.
Potom se podívejte na výsledek na konci strany.
Spocítejte, kolikrát se písmeno `F` vyskytuje v následujícím textu:

Nové metody :D

7. června 2011 v 8:55 |  Vtípky
Přijde nová učitelka zeměpisu do školy. Otevře dveře do třídy, postaví se před žáky a začne: "Děti, chtěla bych vám povídat..." Děti po ní začnou házet papírky a křičet, aby vypadla. Celá uplakaná vyběhne ze třídy a utíká k řediteli. Ředitel ji pozorně vyslechne: "Paní učitelko, já vás chápu, ale víte, jak to učil Komenský? Děti je třeba zaujmout a potom začít vykládat. Předvedu Vám to." Jdou ke třídě, ředitel rozkopne dveře třídy a zakřičí pozdrav: "Čau koťata!" "Ahoj říďo!" odpoví sborem třída. "Dokážete natáhnout prezervativ na glóbus?" A co je to glóbus?" "Právě to vám teď vysvětlí nová paní učitelka!"

Paroubek v letadle

6. června 2011 v 15:47 |  Vtípky
Napadlo mě dávat sem vtípky-takže nová rubrika a doufám i pobavení :)

Tento mě pinknul do oka a to i přes to že nejsem u zastánce tohoto humoru...

Hrozná situace: Paroubek sedí v letadle, které náhle začne hořet a řítí se k zemi. Paroubek se křižuje a modlí, když tu se před ním objeví sám ďábel a praví: "Zachráním tě, ale zařvi, ať přehlušíš ten tryskáč, a všichni tě pěkně slyší, že jsi blbec, sobec, nedouk a prospěchář!" "To neřeknu!" brání se Paroubek. "Vždyť je to pravda," namítá ďábel. "Právě proto," oponuje Paroubek. "Tak ahoj," loučí se Satanáš. "Počkej, já se bojím..." "Splň tedy mou podmínku." "Dobře, vždyť už je to stejně jedno. Jinou možnost nemám, jsme už jen pár set metrů na zemí. Tak poslouchej, budu křičet..." A ze všech sil zakřičí: "Jsem blbec, sobec, nedouk a prospěchář!" Náhle cítí, jak s ním někdo cloumá a říká: "Kolego, křičíte ze spaní. Probuďte se, jste na zasedání vlády !"

Jéé

5. června 2011 v 15:58 | Onisay |  Všeho Trochu :)

Kdo z vás, se někdy nekoukal na pohádky?? Kdo z nás na nich nevyrůstal?? Teď už nemohu pohádku ani cejtit.Ovšem animovaný to je něco iného ;D
Pamatuji si když mě bráška tahal z postýlky a koukali jsme se od 6ti na pohádky.To už si dnes neumím představit.Stále sice vztávám v 6 ,ale....

Bring me to life...

17. května 2011 v 6:10 | Onisay |  povídky
(td sem to tady objevila a myslim že sem to ještě nepublikovala...tkže....)

For Akemi Rin... Zlato ty víš co jsem prožila...dík seš úžasná kamarádka :) <3


Bring me to life...
V autě je puštěné rádio a naše rodina zrovna jede k babičce na prázdniny-tu písničku všichni milujeme takže si jí zpíváme.
Já si při ní vždy vzpomenu na maminku,osobně jsem jí nikdy nepoznala.Umřela při porodu.
"Tati néé"stihne zařvat brácha pak už vidíme přední sklo protijedoucího auta..vím že bylo červené.Pamatuji jak všichni křičíme ta vzpomínka-tak to bolí...
Proberu se.Cítím že jsem mokrá-dojde mi že je to pot. Poznám,že se ocitám na světlém místě,ale stále se mi nechce otvírat oči.Jsem unavená a tak po chvilce znovu usnu vyčerpáním...
"Soni vztávej"Uslyším nějaký hlas.Je to hlas mužský.Neochotně otevřu oči a uvidím postaršího pána v bílém.Začnou se mi vracet nedávné události a ucítím jak mi po tváři stéká slza.Proč zrovna my?? Proč naše rodina?? Copak jsme si už nevytrpěli dost??Asi ne..
Doktor na mě něco promluví-nevnímam slova jen ten hlas.Snaží se mě ukonejšit.Odvrátím tvář a smutně pronesu:"Prosím nechte mě,chci být sama"
beze slov odejde.
Vrátí se asi za hodinu.To jsem na tom už psychycky lépe.
"Jak ti je?" Optá se
"Co se s nimi stalo?" Odpovím otázkou
"Je mi to líto"Z této věty pochopím-nepřežili to... V tom okamžiku se mi zboří svět. Můj bráška.Hrávali jsme si spolu před barákem.Byl pouze o dva roky starší.Bylo mu teprve 16,nic ještě v životě nestihl....A táta-můj táta co mě zvedal do vzduchu a točil mě kolemdokola,ten co mě chovával na klíně a říkal,že jsem jeho malá princezna.Nejdřív mu osud vzal mámu,nám všem.A pak přichystá takovíto osud i jim.Za co si to zasloužili?Za co??
Nevím jak dlouho jsem přemýšlela o nás jako o rodině,ale musela jsem usnout.Když jsem se zase vzbudila cítila jsem na tvářích uschlé slzy.Cítila jsem ještě něco-jak mě někdo hladí po ruce a šeptá mé jméno. Otočila jsem tvář k neznáme osobě.Byl to kluk asi stejně starý jako já,modré oči a ustaraný víraz ve tváři.
"V pohodě?"Měl příjemný hlas.
"Ano.Co to.." nestihla jsem doříci.
"Cukala jsi sebou ve spánku a křičela tak jsem tě vzbudil" vysvětlil.
"Aha děkuju"
"Není zač..dali mě k tobě na pokoj,ale spala jsi.Když jsi sebou začala cukat a křičet...."odmlčel se,dál jsem to znala.
Dlouho jsme si povídali.Zjistila jsem že se menuje Michal a je pouze o tři mesíce starší.Rozuměli jsme si spolu,stejný koníčky,názory...
Druhý den mi doktor oznámil věc která mi změnila život...Poranila jsem si vážně nohy-už nikdy nebudu chodit a pokud opravdu hodně máknu na rehabilitacích budu chodit nejistě a určitě nebudu běhat. S tím vším se smiřuji dodnes už udělám pár nejistých krůčků...
O hodně jsem tehdy přišla,ale získala jsem Michala bez kterého bych to nikdy nezvládla......

Doufám že se líbí :)

Nom co o něm říci?!...

15. května 2011 v 14:25 | Onisay |  Všeho Trochu :)
Co bych mohla napsat o svém milovaném městě??
Já vlastně nevím.Bydlím v Novém Boru-městem se sklářskou historií.Nejsme až tak velké město takže tady není ani moc k vidění. Ale dám vám sem pár fotek pro představu:

Kam dál

K čemu je v životě všechna snaha?? K posměchu druhejch!!